ZE ŽIVOTA TÝMÁKA…Marek Poštulka

By 18. 1. 2021 4 února, 2021 Ze života ADCM

V rámci pondělní série ,,Ze života týmáka“ bychom vám chtěli ukázat kousek ze zákoutí života týmáka působícího v Olomouci na ADCM… Marka Poštulky!

Sourozenci: 

Mám 2 starší bratry – Ondřeje (kaplan ve Veselí nad Moravou) a Vojtěcha (operní zpěvák v Moravském divadle Olomouc)

Vzdělání: 

ZŠ – Svitavy, Základní uměleckou školou v témže městě (hra na klarinet). Také mám vystudované – Gymnázium a jazykovou školu s právem státní a jazykové zkoušky ve Svitavách (nenechte se oklamat dlouhým názvem je to pouhé gymnázium, které se může maximálně pyšnit tím, že jsme všichni bratři poctili toto gymnázium svým studiem). A naposledy jsem studoval Bakalářské studium filmové vědy a archivnictví na UPOL.

Nejvelkolepější zážitek:

Nemám jen jeden mám jich moc a většinou to je právě z nějakých těch cest, ale pokud bych skutečně měl nějaký vybrat, tak asi mše v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Na co se nejvíc těšíš:

Vždy jsem měl velké sny a plány, ale teď se nejvíce těším až se svět vrátí do normálu a já si budu moci zajít na hokej, jít si zaplavat, zajít na pivo a bowling a samozřejmě potkat se s mladými a modlit se s nimi společně.

Zahraniční cesty:

Byl jsem v Chorvatsku, se školou ve Francii v Camarque a ve Štrasburku … a také v Itálii v Římě. Řím byl zatím pro mě nejvíce srdeční záležitostí – prostě Vatikán, káva a pizza ♥

Oblíbený kus oblečení:

Rozhodně svetr – velký a chundelatý

Co tě v tvé práci na ADCM překvapilo?

Asi, jak je těžké oslovit a zaujmout všechny mladé – ať člověk udělá cokoliv, vždy to má své „příznivce a odpůrce“

Jak ses dostal k práci týmáka na ADCM?

Bylo to při přípravě na státnice. Seděl jsem doma přes léto a učil jsem se (již druhý pokus). A zrovna probíhalo Celostátní setkání mládeže v Olomouci. A mě velmi mrzelo, že jsem nemohl být v Olomouci a místo toho jsem seděl doma. A to se hledá motivace těžce. Tak jsem prokrastinoval (jak já spíš říkám pro-Kristianizoval = člověk se víc modlí, než učí). A říkal jsem si, proč já se tady učím o diplomatice a poznávat erby a číst německý kurent, když to důležité to duchovní se děje někde jinde a začal jsem uvažovat (jak asi každý student před zkouškou) o smyslu života :D. Rozhodl jsem se tedy napsat o. Petru Bulvasovi (kterého jsem znal coby hlavní vedoucí na arše) a nabídnout mu své služby pro církev ať si mě povolá kam potřebuje. A pak už byla odpověď – několik setkání … a teď jsem již 3.rok na ADCM v Olomouci.

Nejdelší vlas: 

Ještě stále o pár centimetrů delší než nejdelší vous. 😀

Nejmilejší kýč:

Asi všechny věci kolem Pána Prstenů. Např. mám doma sbírku ručně vyráběných a malovaných figurek (něco přes 100ks).

Marek Václav Michael PoštulkaTýmák působící na ADCM

Oblíbená hudba:

Jééé té je… od Gregoriánského chorálu, přes klasiku, dixieland, swing, rock – prostě vše (až na dechovku a rap)

Co tě dokáže nejvíce rozzlobit:

Neúcta a nepořádnost, příp. dělání věcí jen na půl plynu

Oblíbená kniha:

Asi by se slušelo zmínit Bibli :D, ale krom Bible je to rozhodně Pán Prstenů od J. R. R. Tolkiena.  Také mám rád knihu – Rady zkušeného ďábla od C. S. Lewise a z těch českých třeba Saturnina.

Báseň, kterou často zpíváš:

Je to báseň od J.R.R. Tolkiena tzv. Koupelová. Mám ji vytištěnou a za laminovanou doma ve sprše. A ano skutečně ji zpívám – každý večer, když se umývám, tak si ji notuji na jednu melodii známé písně (která nevím, jak se jmenuje). Báseň začíná slovy:

Ať žije koupel večerní,

když spláchnem prach a bláto v ní!

Nezpívá jenom pitomec,

že horká voda je krásná věc! 

Co ti nejvíce dodá energii?

Spánek, ticho, příroda, káva, samota …

Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý:

Takové klasické chlapecké sny: kosmonaut, popelář a farář (kdo najde nějakou spojitost má zlatého bludišťáka :D) (pozn. v záležitosti se zlatým bludišťákem kontaktujte přímo autora výše vyřčené věty, ne autora článku :D)

Tvůj největší průšvih:

Možná, když jsem běžel a spadl / uklouzl pod kola traktoru. Naštěstí traktor byl v pravý čas zabrzděn a já tu mohu nyní být.