Jste zde: Domovská stránka Články Svatí včera a dnes 1. - A. C. Stojan

Svatí včera a dnes 1. - A. C. Stojan

16. 02. 2010ADCM

Jistě jste všichni hlasovali v naší anketce, ve které se ukázalo, že hodně z nás nezná kandidáty na blahořečení z Olomoucké arcidiecéze. Známe spoustu svatých, některé méně, jiné více, víme o „velkých" svatých, ale o „našich" nemáme ani základní informace.

Tito lidé už sice nežijí, ale i dnes jsou mezi námi jedinci, kteří o svou svatost usilují den co den. Jsou to lidé, kteří následují Krista v této době, v tomto prostředí. Nemusí být na první pohled zřejmé, kdo se o svatost snaží. Nějaké znaky bychom ale najít mohli. Například vlídnost k druhým, ochota naslouchat, spolupracovat, pomáhat, svědomitost, spolehlivost, neodsuzují druhé, nekritizují, snaží se ostatní pochopit a pomoci jim, nepovyšují se, neslibují nesplnitelné, nikomu  nevnucují své názory. Působí na druhé především příkladem, snaží se den co den být lepším člověkem, lepším křesťanem. Uvědomují si svou nedokonalost, také v životě klopýtají, jsou lidé hříšní, ale mají odvahu neustále začínat od začátku. Vždyť  svatí nejsou svatí proto, že by nikdy neklesli, ale proto, že po každém pádu vždy znovu povstali
k novému úsilí!

Jejich víra je v nich pevně zakořeněna z vlastního přesvědčení, vědí, proč, čemu a komu věří, umějí s lidmi hovořit o Bohu, kterému plně důvěřují, o víře, o námitkách na církev, ví, že právě On je nad každodenními starostmi i radostmi, že umí obrátit špatné v dobré.

Takoví byli i naši čtyři kandidáti na svatořečení. Postupně si je všechny představíme, ale nejdříve si osvětlíme pojmy. Smile

Blahořečení (beatifikace) předchází svatořečení (kanonizaci) - někdy i po delším časovém odstupu. Rozlišují se dvě etapy: proces v diecézi, v níž dotyčný adept katolického vyznání zemřel, a pak proces ve Vatikánu. Základním předpokladem zahájení procesu je "pověst svatosti" (fama sanctitatis), podložená hrdinskými ctnostmi zemřelého. Proces nemůže být zahájen dříve než za 5 let po smrti dané osoby a nemá se tak stát později než za 30 let.

Prvním z kandidátů na blahořečení v olomoucké arcidiecéze je

Antonín Cyril Stojan

Arcibiskup Antonín Cyril StojanAntonín Stojan (jméno Cyril je biřmovací) se narodil 22. května 1851 v malé vesničce Beňov nedaleko Přerova jako páté z osmi dětí v rodině domkáře, ševce a později kostelníka Františka Stojana a Josefy, rozené Kubíčkové.

Po absolvování obecné školy odešel studovat k piaristům v poutním místě Stará Voda u Budišova. Po dvou letech přechází Antonín Cyril na nižší piaristické gymnázium v Příboře
a po čtyřech letech pak na vyšší gymnázium, opět piaristické, do Kroměříže, kde v roce 1872 maturoval s vyznamenáním.

Rozhodl se pro kněžství, v letech 1872-1876 vystudoval teologii v Olomouci a dne 5. července 1876 byl vysvěcen na kněze. Působil poté v různých farnostech, nejprve jako kaplan v Šilperku (dnes Štíty), již po měsíci byl ale přeložen do města svých studií, Příbora, kde v dvojjazyčném území působil jedenáct let. Následující dva roky pak sloužil ve Svébohově, okr. Šumperk.

Nejdéle působil jako farář v Dražovicích u Vyškova, až do r. 1908. Všude, kde působil, zůstal věrný svému předsevzetí, které učinil již v semináři, a vyvíjel organizátorskou činnost
na podporu náboženského života, zakládal knihovny a pořádal sbírky na podporu poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu. Již od chlapeckého věku na něj působily dva momenty: úcta k Panně Marii a úcta k sv. Cyrilu a Metodějovi, která jej pak provázela po celý život
a odrážely se v jeho kněžské činnosti. Právě jeho zásluhou je jak obnovení zanedbané baziliky bez duchovní správy na Svatém Hostýně, tak založení tradice unionistických kongresů
na Velehradě.

Ačkoliv měl široké pole působnosti a množství nejrůznějších aktivit, nezapomínal
na sebevzdělávání a v roce 1896 byl promován na doktora teologie. V roce 1908 byl jmenován proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži a během I. světové války se stal sídelním kanovníkem olomoucké kapituly.

Jeho aktivita jej nakonec vedla i do politiky. Od roku 1897 s kratšími přestávkami působil jako poslanec Říšské rady i jako poslanec zemského sněmu za Křesťansko-národní stranu.
Po vzniku Československé republiky byl v listopadu 1918 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. Byl u zrodu Československé strany lidové a v roce 1920 byl za tuto stranu zvolen senátorem Československé republiky.

Když v září 1920 odstoupil olomoucký arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště, byl Stojan kapitulou zvolen správcem diecéze do doby jmenování nového arcibiskupa. Při jednáních mezi státem a papežským stolcem se Antonín Cyril Stojan stal nejvýznamnějším kandidátem a nakonec byl 11. ledna 1921 jmenován olomouckým arcibiskupem. Biskupské svěcení přijal 3. dubna z rukou nuncia Clemente Micary.

Protože však nikdy neměl zvlášť pevné zdraví a v době svého jmenování byl již starším člověkem, došlo v říjnu r. 1922 k jeho naprostému vyčerpání a první mozkové příhodě.
Po rekonvalescenci se znovu snažil plnit své povinnosti, v květnu následujícího roku jej však postihl druhý záchvat mozkové mrtvice. Umírá 29. září 1923 ve své olomoucké rezidenci a je pohřben na Velehradě.

Olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha zahájil r. 1948 přípravné práce ke Stojanově beatifikaci. Diecézní proces byl otevřen 14. července 1965 a ukončen na 67. zasedání vyšetřující komise dne 10. října 1985. O necelé dva roky poté byla akta diecézního procesu odevzdána Kongregaci pro svatořečení v Římě. V únoru r. 1996 byla správnost procesu kongregací potvrzena a papež potvrdil dekret o hrdinských ctnostech služebníka Božího A. C. Stojana.

Ke zpracování byly použity materiály Čeňka Zapletala, www.sgv.cz/o-skole/a-c-stojan.htm

 

Modlitba za blahořečení pro soukromou pobožnost

Bože, náš nejlaskavější Otče! Klaníme se ti, děkujeme ti za to, že jsi nám skrze svého služebníka Antonína Cyrila Stojana ukázal požehnání křesťanské víry a činorodé lásky.

S důvěrou tě prosíme: obnov a upevni v našem národě svatou víru a mravnost. Posiluj věrnost rodičů, dětí a osob tobě zasvěcených v jejich povolání. Sešli své světlo a sílu těm, kteří životem bloudí a hledají štěstí. Uzdrav naše nemocné (zvláště .........).

Učiň to, prosíme, na přímluvu našeho lidumilného arcipastýře Antonína Cyrila. Dopřej nám milost, abychom ho směli uctívat jako světce, kterého jsi oslavil i zázrakem. Bože, oslav své jméno skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Svatá Panno Maria, Matko církve a Královno rodin, oroduj za nás!

Svatí Cyrile a Metoději, ochráncové Evropy, orodujte za nás!

2018 © Copyright ADCM Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.ado.cz/mladez | Tvorba: GLIPS