Jste zde: Domovská stránka Články Sníh, krev a Bible aneb třetí animátorský víkend

Sníh, krev a Bible aneb třetí animátorský víkend

11. 02. 2015ARCHA

Sněhěm jsme se brodili

převážně směrem do kopce.

Hlavně jsme se těšili

přízni našeho Otce.

 

Zoufalost jsme potlačili

a mezi ledem protančili.

Bělostné překvapení

neřeklo, že tak milé není.

 

Ale kuš!

Kopce legrace,

měkká matrace,

ve sněhu od krve muž.

 

Boží láska sílu dává,

nuda už nám jenom mává.

V Bibli poklad máme,

v kapli chválu vzdáme.

 

Ten Nejvyšší v tom jede s námi,

ať už jsme muži nebo dámy.

S důvěrou v něj všechno dáme

a příště se zas setkáme.

Byl páteční večer a my jsme se začali trousit z měst a vesnic zalitých břečkou na Archu ponořenou do bílého snu. Všude sníh jako v pohádce, že na malou chvíli jsme ani zimu nevnímali. Ta se ozvala později. Po přivítání a seznámení se s Archou jsme naše společné setkání zahájili spolči ve skupinkách. Hovořili jsme o eucharistii, sdíleli své názory a došlo i na světové rekordy. Tímto jsme se rozjeli a zaparkovali až v kapli na mši svaté. Když nás Pán pohostil a posilnil na duši a poslal ústy týmáků do spacáků. V některých případech do vychladlých chatek, kde jsme, šikovné holky, zapomněly topit.

Nicméně noc jsme všichni přežili a ráno jsme se ještě více podivovali bělostné nádheře, která se nám večer ve tmě schovala. Potom už jsme se rychlostí světla začali připravovat na ranní mši svatou a, už ne rychlostí světla, jsme se klouzali směrem ke kapli. Výživnost duchovní snídaně naše žaludky asi nepochopily, tak jsme jim následně dopřáli i snídani fyzickou. Opět jsme ji stihli ve vysokém tempu, neboť o. Jiří pro nás měl připravenou přednášku o Bibli. Nahlédli jsme na Písmo svaté z teologičtějšího úhlu, probrali jsme jeho původ a mnoho dalšího se dozvěděli.

Ale nejen vysoce vzdělaní lidé jsou třeba - aneb následovala brigáda. Makačka v podobě odstraňování ledu z naší pěší trasy. Sluníčko nás lechtalo a bílý sníh oslňoval, pracovali jsme dál. Ještě před obědem k nám Denča promlouvala o společenství. Význam, rady, tipy, vedení a mnoho dalšího poslala k našim slechům, zatímco naše čichy už větřily mňamku. Po „mňamání“ se mnozí z nás snažili uspořádat skripta, zda úspěšně nebo ne, to záleží na úhlu pohledu. No a úhel pohledu některých směřoval ke sněhem pokrytému kopci.

Sníh jsme nakonec otestovali všichni díky polární výpravě. Namotivováni Danem líbajícím sníh tak zuřivě, že si ho rudě označkoval, jsme vyrazili utužovat týmového ducha do divočiny, s cílem zachránit dvě „zmrzliny“.  Všichni jsme přežili a své zážitky následně reflektovali s hrnkem kakaa v rukou. Kakao - jako předzvěst večeře - zafungovalo a po jídle jsme se opět rozdělili do skupin. Při aktivitě „Já a Bible“ jsme sdíleli právě náš osobní vztah k Bibli. Adorační mlsání pro duši opět způsobilo pocity ublíženosti našim žaludkům.  Usmiřování probíhalo pomocí buchet a mezitím jsme se bavili každý po svém. Rozhovory, hudba, četba, spánek, ale i hry. Srandy kopec doplnila také večerní pohádka, která nás dostala až do hajan.

Neděle ráno, rychlost světla, klouzačka, zpomalííííme, mše svatá, snídaně a teď už zase startujeme, úklid, balení a… motor zamrzl.

Nedělní loučení doprovázela sněhová bitva týmáků, kdy rozložení sil nebylo rovnoměrné, ale vyprovodila nás na autobus a pak už každý nasedl na ten svůj vlak a rozjeli jsme se do svých domovů.

 

2018 © Copyright ADCM Olomouc | Všechna práva vyhrazena | www.ado.cz/mladez | Tvorba: GLIPS