V rámci pondělní série ,,Ze života týmáka“ dnes chceme uvést báječnou týmačku a též zpěvačku, působící v Olomouci na ADCM, Klárku Řihákovou!
Nejdelší vlas:
Jóóó, kdo ví…
Sourozenci:
Mladší bratr Vojtěch, který je zároveň i můj domácí mazlíček 😊
Nejoblíbenější práce na ADCM:
Vymýšlení neplech, které provedu svým drahým spolu-týmákům (a někdy i někomu jinému – myslím, že mě všichni mají hóódně rádi :D)
Nejmilejší kýč:
On to jakoby kýč úplně není, ale vlastně může být – východy a západy slunce.
Vzdělání, jakými vzdělávacími ústavy si prošla:
Malinká Základní škola Žeranovice (mé rodiště), kde jsem byla do 5. třídy, od 6. – 9. třídy jsem byla ve třídě s rozšířenou výukou matematiky a to na 1. Základní škole v Holešově. Poté následovalo 6 let na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži – obor klasický zpěv a v současnosti navštěvuji Univerzitu Palackého v Olomouci – obory anglický jazyk a hudební kultura (kterou snad letos dokončím – myslete na mě prosím +!). V mezi-časech jsem také navštěvovala Základní uměleckou školu v Holešově, kde jsem strávila 7 let.
Nejvelkolepější zážitek:
Těch je nepočítaně.
Co tě v tvé práci na ADCM překvapilo?
Časová zátěž.
Báseň, kterou často zpíváš:
Zpívám si velmi často, žel ne básně.
Co ti nejvíce dodá energii
Příroda, hlavně hory, ticho a samota = Bůh.
Oblíbená hudba:
Je toho spoustu, záleží na náladě, období atd. Když jsem teď otevřela přehrávač, tak na vrchních příčkách mám – Jamie Cullum (♥), Beth Hart & Joe Bonamassa, Bon Jovi, Zuzanu Navarovou, Jana Wericha, soundtracky, …
Zahraniční cesty:
Jsem velký cestovatel už od svých dětských let a velké díky patří hlavně mým rodičům, kteří mi to umožnili. Nejdále jsem byla v Číně a místo, kde mi bylo největší horko byla zaručeně Afrika. V Evropě jsem navštívila už většinu států, ale vypíchnu jich jen pár. K srdci mi přirostlo Norsko a jeho nádherná příroda a hlavně hory; obrovským zážitkem byl ostrov Madeira; pak je mojí velkou láskou Francie, kde jezdím s přáteli lyžovat; a nesmím zapomenout Slovensko, Švýcarsko a Rakousko, které skýtají úžasné možnosti pro horskou turistiku. A pak je tady Velká Británie, ve které jsem byla již několikrát a rozhodně ne naposledy.
Jak ses dostala k práci týmáka? Předpokládám, že za to může Boží humor 😀
Klárka ŘihákováTýmačka působící na ADCM
Oblíbená kniha:
Většinou ta, kterou zrovna čtu, tzn. každý týden jiná. Ale opět můj vrchol žebříčku jsou – Pán Prstenů, Narnie, Harry Potter, Dom Samuel, Štěpán Smolen, Proč spíme, Cirkadiánní kód, … je toho opravdu hodně. Ráda Vám jakoukoliv knihu vypůjčím 😊
Motto, kterým se řídíš:
Žádným.
Oblíbený kus oblečení:
Triko, tepláky a huňaté ponožky.
Co tě dokáže nejvíce rozzlobit:
Psychická manipulace lidmi.
Na co se nejvíc těšíš:
Na kávu/ čaj, spánek, četbu, přírodu, rodinu, přátele, mše svaté, cestování …
Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá:
Zpěvačkou.
Tvůj největší průšvih:
Přemýšlím kolikrát tu zaznělo „těch je“ 😀 ale je to tak! Byla jsem (a možná i stále jsem) docela smrádek … hlavně v dětství jsem/ jsme toho tropili opravdu hodně. Mám velkou rodinu a často jsme byli pohromadě a dodnes obdivuji hlavně naši babičku a i rodiče, že s námi měli trpělivost a my, že stále všichni existujeme. Co byla konkrétně moje klasika? Ráda jsem dělala dědečkovi naschvál, protože se na mě rychle naštval a to mě bavilo, byl to takový můj sport. Například – můj dědeček miloval chov králíků a přesně věděl kde a v kterém kotci je jich kolik, no a já ráda pouštěla, hlavně ty malé, na svobodu. Ta pro ně ovšem dlouho netrvala, protože existují kočky a psi. A dědeček velmi rychle zjistil, že jich nějak ubývá – babička se ho snažila uklidnit a na mě volala, ať rychle utíkám pryč (jen bych zde chtěla zmínit, že mám zvířata opravdu velmi ráda).
